• a) Daň z příjmu

    První výhoda, která ihned vyvstane na mysli, je podstatně nižší daňové zatížení. Offshore společnosti jsou totiž ve většině daňových rájů osvobozeny od povinnosti platit jakékoli daně, přičemž náhradou daňového zatížení se stává paušální vládní poplatek placený každoročně. Ten se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 100 USD do 500 USD. Poplatky placené v některých centrech jsou doplněny o tzv. filing fee*, což je poměrně nízká částka, která musí ze zákona doprovázet dokumenty předkládané zpravidla správci rejstříku. Nejčastěji se placení filing fee váže k předkládání ročního výkazu pro rejstřík společností, což je dokument, jehož obsah se v jednotlivých offshore centrech liší, nejčastěji se však jedná o seznam aktuálních jednatelů a akcionářů.
    Ne ve všech offshore centrech se však používá paušální daň. Některé země na příjem offshore společností aplikují daň s nízkou procentní sazbou (Kypr, Barbados) a některé dokonce daň v obvyklé výši určenou pro všechny společnosti (Nizozemsko, Švýcarsko). Možná se na tomto místě pozastavíte nad otázkou, proč se mluví o daňových rájích nebo offshore centrech v případě těch států, kde všechny společnosti platí standardní daně. Důvody, proč tomu tak je, jsou pro jednotlivé země různé – např. ve Švýcarsku některé kantony neuvalují daně z příjmu na určitý druh společností a ty při splnění určitých podmínek platí jenom federální daň o nižší sazbě. V Nizozemsku nebo na Normandských ostrovech pak existuje speciální možnost jednání se správcem daně, kdy společnost vlastně získá informaci, zda je mezinárodní daňová struktura zahrnující danou společnost pro správce daně přijatelná a s jakou výší vybírané daně se daňový úřad spokojí. 

  • b) Další výhody

    Zatímco úplné osvobození od daně z příjmu nebo alespoň výraznou daňové zvýhodnění nabízí drtivá většina offshore center, další výhody jsou specifickou záležitostí jednotlivých zemí a objevují se v různé intenzitě. Mezi ty, které se vyskytují poměrně často, patří:

  • osvobození od daně z kapitálových zisků,
  • osvobození od daně z dividend,
  • osvobození od daně z příjmů fyzických osob,
  • osvobození od placení kolkovného,
  • osvobození od DPH,
  • daňové prázdniny,
  • investiční úlevy,
  • možnost využívat zrychleného odepisování,
  • široká škála daňově uznatelných nákladů,
  • absence devizové kontroly,
  • minimální kontrola ze strany úřadů či vlády,
  • žádné nebo minimální požadavky na předkládání účetních výkazů nebo na povinný audit,
  • liberální požadavky na výši akciového kapitálu, druh a počet emitovaných akcií, občanství a trvalý pobyt akcionářů, statutárních zástupců či společníků,
  • neomezenost předmětů činnosti podnikatelských subjektů,
  • liberální imigrační legislativa,
  • existence sítě smluv o zamezení dvojího zdanění,
  • existence zón volného obchodu a bezcelních zón,
  • snadná registrace lodí a jachet ve vlastnictví offshore společnosti,
  • garance uvedených výhod na určitou dobu v případě změny legislativy,
  • anonymita vztahující se k offshore společnosti a jejím vlastníkům.

K poslednímu bodu je zapotřebí určitého vysvětlení. Většina offshore center je proslulá svou mimořádnou diskrétností, pokud jde o sdělování informací o statutárních zástupcích a akcionářích. Jejich legislativa nepředpokládá, nevyžaduje a v mnoha případech i tvrdě postihuje zveřejňování těchto údajů, takže identita zmíněných osob zůstává známa pouze registračnímu agentovi, který společnost zakládá, a příslušnému úřadu. Na druhou stranu je však nutno dodat, že v rámci zachování své bezúhonnosti (a v neposlední řadě i v důsledku tlaku ze stran vyspělých států) začínají některá offshore centra přijímat právní předpisy omezující možnosti zneužití diskrétnosti offshore zemí pro nezákonné účely (praní špinavých peněz a podobně).


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *